Vysokohorská vína: Co jsou zač a čím jsou zajímavá?
2. 1. 2025
S ohledem na efekty globálního oteplování a s rostoucími enologickými znalostmi se hranice pro pěstování révy posouvá v posledních dekádách do vyšších a vyšších nadmořských poloh.
Nejvýše položené evropské vinice s nadmořskou výškou až 1 200 metrů se nacházejí na severozápadě Itálie, v údolí Aosta. Jen o něco nižších nadmořských výšek mohou dosahovat některé polohy v Jižním Tyrolsku nebo na sicilské Etně. V dnešním článku si představíme specifika vysokohorských vinic, jejich vín a nabídneme zajímavé tipy ze sortimentu naší online vinotéky.
Za vysoce položené se v Evropě podle Evropského centra pro výzkum, udržitelnost životního prostředí a rozvoj horských oblastí (CERVIM) považují vinice, které se nacházejí v nadmořské výšce nad 500 m n. m. Najít takto umístěné vinohrady není problém na řadě míst Itálie, včetně Piemontu, Toskánska nebo Lombardie. My se ovšem zaměříme na mimořádné oblasti, kde vinice sahají až do výšky kolem 1000 metrů nad mořem.
Těžko ve vinici, svěže ve sklenici
V některých případech je pěstování révy ve vysokých nadmořských výškách spojeno s regionální tradicí, velmi často ovšem vinaře výše vede měnící se klima. S oteplováním klimatu jsou ve většině vinařských regionů světa chladnější místa pro vinaře stále atraktivnější. Jinak řečeno, s každými 100 metry nadmořské výšky klesá teplota přibližně o 0,6 až 1 stupeň Celsia.
Stejně důležitým efektem pěstování révy ve vysokých polohách, je výrazný rozdíl v teplotách ve dne a v noci. Ten je pro vysoké nadmořské výšky typický. Chladné noci pomáhají k pozvolnému dozrávání hroznů a ve výsledku vedou ke svěžímu a energickému charakteru vína. Nadmořská výška navíc přináší intenzivnější sluneční záření. Hrozny mají tendenci reagovat tím, že vytváří silnější slupky, které mohou vínu propůjčit intenzivnější chuť, hlubší barvy a silnější třísloviny.
Vinice ve vysokých nadmořských výškách, které jsou strmé a exponované, bývají také poměrně větrné. Vítr, pokud není příliš silný, je často žádoucím faktorem na vinici, zejména v horkých nebo pobřežních vinicích, protože potlačuje choroby hroznů tím, že ochlazuje révu a odstraňuje vzdušnou vlhkost.
Extrémní povaha vysokohorských vinic však představuje pro vinaře také značnou výzvu. V některých horských vinařských oblastech světa mohou být léta obzvlášť horká. Strmé svahy často neumožňují mechanizaci a práce na takových vinicích je velmi náročná a intenzivní. Svahy v údolí Aosty nebo v Jižním Tyrolsku bývají tak příkré, že jediným řešením je na nich vybudovat kamenné terasy. Otázka zavlažování vysoce položených vinic je také velmi komplikovaná. Veškerý sběr, prořezávání a ochrana hroznů se musí provádět ručně a pracovní síla je dnes nejen v Itálii drahý zdroj.
Nejvýše položené vinice v Itálii
Údolí Aosty je nejmenší z 20 vinařských regionů Itálie s pouhými 500 hektary vinic, sousedí u hranic s Francií. Jde o pravý skrytý poklad s velmi unikátním stylem vín a řadou lokálních odrůd. Petit Arvine, Torette, Mayolet, Fumin, Cornalin, Petit Rouge nebo Vuillermin, to jsou některé z místních kultivarů, která doplňují známější Pinot noir, Pinot Grigio, Chardonnay nebo Müller – Thurgau. Podobně jako ve Valtellině, ani tady nechybí noblesní Nebbiolo, kterému místní říkají Picotener. Drtivá většina vín z Valle d’Aosta má červenou barvu.
Hned 70 % vinic se nachází na horských svazích a místní vinaření je právem označováno za „heroické“. Většina vinic je vedena na tradičních pergolách, svahy jsou kvůli révě zmírněné kamennými terasami. Díky zdejším extrémním podmínkám se v údolí Aosty nikdy neprosadil škůdce mšička révokaz a na vinicích je řada starých neroubovaných keřů. Vína z údolí Aosty v tuto chvíli nenajdete v sortimentu VinoDoc, ale doporučujeme ochutnat například skvělou produkci známého vinařství Grosjean.
Vysokohorské a strmé vinice najdete v Itálii také v Lombardii. Na příkrých vinicích úzkého údolí řeky Adda vznikají elegantní červená vína Valtellina. Většina vinic tu leží v nadmořské výšce 230 až 765 metrů na nebezpečně strmých svazích, kde není možné mechanizované sklízení. Vína z Valtelliny se dělí do tří kategorií: na Rosso di Valtellina, Valtellina Superiore a Valtellina Sfursat.
Rosso Valtellina je jednodušší víno založené na odrůdě Chiavannesca, hrozny nepocházejí z jedné z podoblastí spadajících pod DOCG Valtellina Superiore. Vína z nejlepších poloh jsou označována jako Valtellina Superiore DOCG a v podstatě se jedná o pět podoblastí, které se jmenují Grumello, Inferno, Maroggia, Sassella a Valgella. Valtellina Sfursat je rovněž Chiavennasca, ale víno je vyrobené z částečně vysušených hroznů. Jde o v Itálii tradiční metodu passito, kdy se hrozny ponechají v dobře větrané místnosti po dobu zhruba tří měsíců, aby přišly o cca čtyřicet procent svého objemu. Výsledné víno se v tomto případě ale stylem více blíží Amarone než Barolu.
Nejseverněji položeným vinařským regionem Itálie je Jižní Tyrolsko. Ve třech údolích směřujících na východ, jih a západ od Bolzana tu vinaři na příkrých svazích pěstují na 5500 hektarů révy. Vinice stoupají v různé nadmořské výšce až do 1000 metrů nad mořem. Jižní Tyrolsko je známé především svěžími bílými víny a v nejchladnějších a nejvýše položených tratích se často vysazují odrůdy jako Müller-Thurgau, Kerner nebo Riesling. Vinařství Peter Zemmer, se kterým spolupracujeme, má takto vysazen právě Müller-Thurgau, ale také třeba Pinot noir. Rodinné vinařství Falkenstein v údolí Val Venosta zase stojí uprostřed kopce v nadmořské výšce 700 metrů nad mořem. Okolní vinice s odrůdami jako je Ryzlink rýnský, Pinot bianco nebo Sauvignon blanc pak dosahují až do výšky 900 metrů nad mořem. Ryzlink rýnský z vinařství Falkenstein patří k nejlepším v Itálii.
Ostrov na ostrově, to je bez přehánění sicilská apelace Etna DOC. Zdejší vinaři pracují s unikátní kombinací vysokohorských vinic v nadmořské výšce 400 až 1000 metrů a chudými vulkanickými půdami, které dávají vínům nezaměnitelnou mineralitu. Jedinečnost zdejších vín podtrhují odrůdy Carricante, Nerello Mascelese a Nerello Capuccio, které nenajdete prakticky nikde jinde v Itálii. Celou apelaci Etna DOC tvoří 1300 hektarů vinic, nejčastěji na severní části vulkánu, dále na východ a na jih. Velké teplotní rozdíly mohou díky nadmořské výšce ve dne a v noci dosahovat až 20°C. Vinařství Cottanera stojí v severní části vinařské zóny, založeno bylo již v roce 1960 a v současnosti patří mezi špičku vinařství na Etně. Ochutnejte zejména vína z některé z pěti Cru: Contrada Cottanera, Zottorinoto, Feudo di Mezzo, Calderara nebo Diciassettesalme.
