Dolcetto je naopak většinou víno, které není náročné na konzumenta, nevybočuje v chuti ani výrazným tříslem ani říznou kyselinou, ale typicky disponuje příjemnou šťavnatou ovocitostí. Za pozornost stojí zejména vína z některých podoblastí Piemontu, kde má Dolcetto ty nejlepší podmínky pro dozrávání a kde vinaři lahvují komplexní a sofistikovaná vína pod označením DOCG Dogliani, Diano d’Alba nebo Ovada.
Původ odrůdy dodnes není znám, ale dle všeho se jedná o piemontskou odrůdu. Právě tady je totiž dnes nejvíce rozšířena. V nedaleké Ligurii pak najdete odrůdu Ormeasco, která je dle genetických testů biotypem Dolcetta. Zjednodušeně řečeno je to také Dolcetto, které se ale po staletí adoptovalo na odlišné podmínky a tak i réva a výsledná vína se liší od těch z Piemontu. Malé výsadby Dolcetta pak najdete také na Sardinii.
S tím jak vzrostla v posledních dekádách popularita vín Barolo a Barbaresco, potažmo tedy odrůdy Nebbiolo, klesá u vinařů zájem o pěstování odrůdy Dolcetto. Její výsadby tak mezi roky 2010 a 2000 poklesly o 18 %. Dalším z důvodů určitě je, že Dolcetto není jednoduchá odrůda ve vinici. Pro vinaře Dolcetto znamená spoustu práce. Dolcetto má malé hrozny, které jsou náchylné na praskání, zejména v případě nadměrné vlhkosti. Ostatně od „malých a sladkých“ hroznů je odvozen i název odrůdy. Hrozny rostou nízko u země, jsou náchylné i na plísně a v období sklizně je Dolcetto velmi citlivé na výkyvy počasí.
Z již zmíněných piemontských odrůd Dolcetto dozrává nejdříve. I díky tomu bývá vysazeno na méně exponovaných polohách vůči slunci (často i severní svahy), kde by například Nebbiolo mělo problém dosáhnout optimální zralosti. Nejkvalitnější vína Dolcetto pocházejí z hroznů pěstovaných na půdách bohatých na bílý slín, písčito-vápenatých půdách a jílech. Takové se dají nalézt zejména na pravém břehu řeky Tanaro.
Vína Dolcetto tradičně mají nízký obsah tříslovin a kyselin. Jsou krásně ovocná, s tóny připomínajícími zejména tmavé peckoviny, zemitost nebo mandle. Dolcetto má široké využití v gastronomickém párování, lze k němu doporučit širokou paletu pokrmů, zejména postavených na červeném mase či zvěřině.
Není Dolcetto jako Dolcetto. Vína s označením DOC Dolcetto d’Alba bývají nejvíce plná a robustní, vína apelace DOCG Dolcetto di Dogliani jsou více květinová, aromaticky výrazná a svěží. Vína DOCG Dolcetto di Diano d’Alba jsou stylem zhruba někde uprostřed. Stejně jako v jiných oblastech ale platí, že zásadní pro finální podobu vína je styl samotného vinaře, tedy například to, jaké nádoby pro zrání vín Dolcetto používá. Dost často to bývá nerez, některá vína zrají v dřevěných sudech.
Většina vín Dolcetto by měla být vypita během několika let od nalahvování, kvalitní vína mohou zrát pět i více let. To je i příklad vín z vinařství Claudio Alario. Jeho Dolcetta ze špičkových viničních tratí na vrcholcích místní kopců, kterým se v oblasti říká Sorí, mají potenciál výrazně delší.
Chcete li začít intenzivněji poznávat červená piemontská vína, začněte právě Dolcettem. Jeho bezprostřednost a přívětivý charakter určitě oceníte.
