Objevte rosato: elegance růžového vína po italsku

17. 7. 2025

Italské „rosato“ není jen sezónním letním potěšením, ale stylovou volbou pro každého, kdo hledá víno s charakterem, svěžestí a jemností.

---

Objevte italské rosato: elegance růžového vína po italsku

Zatímco Francie má své Provence a Španělsko slavné tempranillové rosado, Itálie tiše a s noblesou nabízí široké spektrum růžových vín, která v sobě spojují šarm Středomoří, rozmanitost odrůd a tradici sahající hluboko do historie. Italské „rosato“ není jen sezónním letním potěšením, ale stylovou volbou pro každého, kdo hledá víno s charakterem, svěžestí a jemností.

Co je vlastně „rosato“?

Italské růžové víno se běžně označuje jako rosato – což je přímý překlad francouzského rosé. Na rozdíl od jednoznačných stylů, jaké najdeme například ve Francii, se italské rosato vyznačuje až neuvěřitelnou regionální pestrostí. V některých oblastech se setkáte i s dalšími názvy – například Chiaretto (oblast kolem Gardského jezera), Cerasuolo (Abruzzo) nebo Kretzer (Jižní Tyrolsko).

Stylová pestrost napříč Itálií

Co dělá italská rosé tak zajímavá, je právě rozmanitost regionálních stylů. Zatímco v Toskánsku vznikají jemná, suchá vína s tóny lesního ovoce a růží, v Abruzzu vás překvapí strukturovanější růžová vína s plností a charakterem červeného vína. Za zmínku stojí například Toscana Rosato IGT z vinařství Tenuta Valdipiatta – víno, které v sobě kombinuje eleganci odrůdy Sangiovese s minerální svěžestí a tóny jahod, melounu i květin.

Jak rosato vzniká

Růžové víno se nikdy nemíchá z červeného a bílého. Italská rosato se vyrábějí výhradně z modrých hroznů, nejčastěji metodou krátké macerace – tedy několika hodin kontaktu moštu se slupkami. Tím se získá jemné narůžovělé zabarvení a minimum tříslovin. Výsledkem jsou vína, která jsou chuťově svěží, ale přitom strukturovaná a vyvážená.

Některá vína (například v Abruzzu) mohou být vyrobena i metodou saignée, kdy se po několika hodinách macerace odebere část moštu a zbytek se dále fermentuje jako červené víno. Tato metoda dává vzniknout rosato s intenzivnější barvou a ovocným profilem.

Barva není všechno

Intenzita růžové barvy může být zavádějící. Tmavší rosato neznamená automaticky vyšší kvalitu – barva je výsledkem délky macerace a odrůdy, nikoliv známkou lepšího vína. Jemně lososová vína mohou být stejně sofistikovaná a komplexní jako sytě malinově zbarvená vína z jihu země.

Kdy rosato chutná nejlépe?

Italská rosato jsou obvykle určena ke konzumaci v prvních dvou až třech letech po sklizni. Výjimku ale tvoří plnější vína z odrůdy Montepulciano (např. Cerasuolo), která díky své struktuře snesou i delší zrání. Přesto platí, že většina rosato chutná nejlépe mladá – když si zachovají svou svěžest, ovocnost a energii.

Ideální k jídlu

Jednou z největších předností italských růžových vín je jejich gastronomická univerzálnost. Lehká, svěží vína jako jsou ideální k letním salátům, mořským plodům, sushi nebo grilované zelenině. Plnější styl z Toskánska se zase skvěle hodí k těstovinám s rajčaty, grilovanému kuřeti nebo předkrmům z parmské šunky.

Pokud milujete sýry, sáhněte po rosato s jemnější kyselinou – skvěle doplní čerstvý kozí sýr, mozzarellu nebo burratu. A pokud zvolíte polosladší styl, klidně jej spárujte s ovocným dezertem – třeba jahodami s mascarpone.

Správná teplota servírování

Růžové víno podávejte dobře vychlazené – ideálně mezi 8 až 10 °C. Lehká, svěží vína blíže ke spodní hranici, plnější styly snesou i o pár stupňů více. Příliš studené víno však potlačí jeho vůni, proto nechte lahev pár minut „nadechnout“ – nebo ji otevřete hodinu před podáváním.